Vrátí mi stát peníze na daních, když jsem byla nemocná?

Nemocenská a její vliv na daně

Když onemocníte a nemůžete chodit do práce, nemocenská vám pomůže udržet alespoň část příjmu. Ale co to udělá s vašimi daněmi? A můžete počítat s tím, že vám na konci roku něco vrátí?

Pojďme si to rozebrat. Nemocenská se daní úplně stejně jako běžná výplata. Není to žádná výjimka. Problém je ale v tom, že dostáváte míň peněz než obvykle. A právě tady se to začíná zajímat.

Představte si, že celý rok chodíte do práce a berete třeba 35 tisíc měsíčně. Váš zaměstnavatel z toho každý měsíc odvádí zálohy na daň podle toho, že byste měl vydělat zhruba 420 tisíc za rok. Ale pak vás v létě položí na měsíc nějaká nepříjemná nemoc. Najednou místo plné výplaty dostáváte nemocenskou, která je výrazně nižší – obvykle jen šedesát procent z redukovaného základu. Váš roční příjem nakonec není 420 tisíc, ale třeba jen 400 tisíc.

A tady přichází ta dobrá zpráva. Protože jste vydělali míň, než se čekalo, ale zálohy se platily z vyššího předpokládaného příjmu, máte nárok na vratku. Prostě jste zaplatili na dani víc, než jste měli.

Čím déle jste byli nemocní, tím větší rozdíl mezi nemocenskou a běžnou mzdou, tím vyšší šance na slušnou vratku. Není neobvyklé, že lidé po delší nemoci dostanou zpátky i několik tisíc korun.

Nemocenská se přitom vyplácí až od čtvrtého dne nemoci – první tři dny prostě bez peněz. A když už ji dostáváte, zaměstnavatel z ní poctivě strhává daně a odvody, jen z toho nižšího základu.

Na konci roku se pak všechno sečte. Vaše běžné výplaty, nemocenská, všechny zálohy co jste zaplatili, slevy na děti, na vás samotné, na partnera. A když vyjde, že jste zaplatili víc než kolik skutečně dlužíte, peníze se vám vrátí.

Jen si nemyslete, že je to nějaký speciální bonus za to, že jste byli nemocní. To ne. Je to prostě normální fungování daňového systému. Kdykoliv vyděláte za rok míň, než se čekalo – ať už kvůli nemoci, rodičovské nebo třeba proto, že jste přišli o práci – může vám vzniknout přeplatek na dani.

Takže ano, pokud jste letos čerpali nemocenskou, velmi pravděpodobně vám při ročním zúčtování něco vrátí. Kolik přesně? To záleží na tom, jak dlouho jste byli doma a jaký je rozdíl mezi vaší běžnou mzdou a nemocenskou.

Daňové zvýhodnění při dlouhodobé nemoci

Dlouhodobá nemoc s sebou nese nejen zdravotní komplikace, ale bohužel i starosti s financemi. Když člověk leží doma a dostává nemocenskou, často ho napadne, jestli se mu nevrátí aspoň nějaké peníze z daní nebo jestli může využít nějaké úlevy. Tady je potřeba vědět jednu zásadní věc: nemocenské dávky se vůbec nezdaňují. Ano, správně – z nemocenského neodvádíte ani korunu na dani. To ale samozřejmě ovlivní, jak nakonec dopadne vaše daňové vypořádání za celý rok.

Představte si to takhle. Celý rok pracujete, berete mzdu, ze které vám automaticky strhávají zálohy na daň. Pak přijde nemoc, třeba na několik měsíců. Místo plného platu dostáváte nemocenské, které je sice nižší, ale hlavně – není zdaněné. Po dobu nemoci se z těchto peněz daň vůbec neodvádí. Co to znamená pro vaši peněženku?

Váš celkový zdanitelný příjem za rok bude logicky nižší, než kdybyste celou dobu makali naplno. Jenže zaměstnavatel vám po celý rok strhával zálohy na daň podle toho, že předpokládal normální roční příjem. Realita je ale jiná – část roku jste byli na nemocenské, takže těch skutečně zdanitelných peněz bylo méně.

A právě tady přichází dobrá zpráva. Při ročním zúčtování se často ukáže, že jste během roku zaplatili na dani víc, než jste měli. Výsledek? Stát vám vrátí přeplatek. Čím delší byla nemocenská, tím pravděpodobnější je, že se vám něco vrátí. Je to vlastně logické – zálohy se počítaly z plného příjmu, ale skutečnost byla úplně jiná.

Roční zúčtování většinou dělá zaměstnavatel sám na začátku následujícího roku, stačí o to požádat. Pokud splňujete podmínky, projede vám všechny příjmy za rok, slevy, zvýhodnění a spočítá, co vám patří. Můžete to ale vyřídit i sami přes daňové přiznání. Klíčové je, že nemocenské se do zdanitelných příjmů vůbec nepočítá, takže vám to automaticky sníží základ daně.

Nezapomínejte, že vám pořád náleží všechny běžné slevy a zvýhodnění, i když jste byli nemocní. Základní sleva na poplatníka, sleva na manželku nebo manžela, daňové zvýhodnění na děti – to všechno platí normálně. Tyto slevy se při ročním zúčtování uplatní a můžou pěkně navýšit částku, kterou dostanete zpátky.

Co když jste byli nemocní skoro celý rok nebo dokonce pořád? I pak máte právo na roční zúčtování, pokud jste aspoň trochu nějaké zdanitelné příjmy měli. Každý případ je jiný a kolik dostanete zpátky, závisí na spoustě věcí – jak dlouho jste byli nemocní, kolik jste celkem vydělali, jaké máte slevy. Proto určitě má smysl po konci roku požádat zaměstnavatele o zúčtování nebo si podat daňové přiznání. Nikdy nevíte, třeba vás čeká příjemné překvapení.

Odpočet zdravotních výdajů z daňového základu

Snížení daní díky zdravotním výdajům může být pro vás zajímavé, pokud jste letos řešili zdravotní potíže a platili za léčbu z vlastní kapsy. Možná se ptáte, jestli se vám něco vrátí, když jste byli nemocní. Záleží to hlavně na tom, kolik jste utratili a za co.

Základní věc, kterou musíte vědět: vaše výdaje musí překročit určitou hranici, jinak si je odečíst nemůžete. V České republice platí pravidlo dvou procent – to znamená, že si můžete odečíst jen tu část zdravotních nákladů, která přesahuje dvě procenta z vašeho základu daně. Tahle podmínka dává smysl – stát tím myslí především na lidi, kteří museli do zdraví investovat opravdu hodně.

Co všechno se vlastně počítá? Hlavně úhrady za péči a pomůcky, které vám neproplatí pojišťovna. Vzpomeňte si třeba na návštěvy u lékaře, kdy jste platili regulační poplatek, nebo na pobyt v nemocnici. Dál sem patří doplatky na léky, které vám předepsal doktor, nebo třeba brýle, čočky, naslouchadlo, ortopedické vložky. Pokud vás lékař poslal do lázní a pojišťovna to neuhradila celé, i tyto náklady můžete zahrnout.

Když jste tedy letos hodně marodili a léčba vás stála slušné peníze, máte právo si tyto výdaje uplatnit v daňovém přiznání. Jenže pozor – bez dokladů to nejde. Schovávejte si všechny účtenky a potvrzení, protože finanční úřad může kdykoliv chtít důkazy. Bez nich vám odpočet jednoduše neuzná.

Nezapomeňte rozlišovat léčbu od prevence. Léky a postupy, které vám předepsal lékař, se většinou počítají. Ale vitamíny z drogerie nebo preventivní programy, na které jste šli sami od sebe, obvykle ne – ledaže by byly součástí léčebného plánu stanoveného doktorem.

Při vyplňování přiznání musíte všechny zdravotní výdaje sečíst a odečíst od nich tu dvouprocentní hranici. Teprve to, co zbyde, si můžete odečíst ze základu daně. Takže peníze zpátky při nemoci nejsou automatické – závisí to na tom, kolik jste utratili a jaká je vaše celková daňová situace.

Hodně lidí na nemocenské se ptá, jestli jim něco nevrátí jen kvůli tomu, že byli doma nemocní. Sama nemocenská dávka ale není důvod pro vrácení daně. Pokud jste ale kvůli nemoci vynaložili výrazné výdaje na léčbu, právě tady můžete uplatnit odpočet zdravotních nákladů.

Kdy se vyplatí podávat daňové přiznání

Podání daňového přiznání může být skvělou cestou, jak si vrátit část peněz, které jste během roku odvedli na daních. Když vás třeba potkala dlouhodobá nemoc nebo jste museli zůstat doma kvůli zdravotním potížím, tahle možnost se vám může opravdu hodit a přinést vítané finanční posílení.

Možná to nevíte, ale nemocenské dávky se vůbec nezdaňují. Představte si to: vaše mzda se daní normálně, ale peníze z nemocenské ne. A právě v tom je háček – vzniká tím prostor pro vrácení toho, co jste na daních přeplatili.

Když jste na nemocenské, vydělá za celý rok méně než obvykle. Jenže váš zaměstnavatel každý měsíc posílá státu zálohy na daň podle toho, kolik byste teoreticky vydělali za celý rok v plném pracovním tempu. Pokud jste třeba půl roku leželi doma s nemocí, váš skutečný příjem je samozřejmě nižší – a tady se rodí ten přeplatek.

Daňové přiznání má smysl hlavně když jste nepracovali celý rok, měli víc zaměstnavatelů najednou nebo postupně, nebo právě když jste byli na nemocenské či rodičovské. V takových chvílích se prostě často stane, že jste během roku zaplatili víc, než kolik skutečně dlužíte – zejména když si započítáte všechny slevy a odpočty, na které máte nárok.

Při výpočtu nezapomeňte na daňové slevy. Základní sleva, sleva na manžela nebo manželku, slevy na děti. Tyto slevy se strhávají přímo z vypočtené daně, ne ze základu – a to dokáže výslednou částku pěkně srazit dolů.

Hodně lidí si myslí, že když má jednoho zaměstnavatele a ten už udělal roční zúčtování, tak je vymalováno. Ale i pak můžete podat přiznání a uplatnit si třeba úroky z hypotéky, příspěvky na penzijko nebo životku, případně dary charitě.

U nemoci je to specifické právě tím, že nemocenská skutečně sníží váš celkový zdanitelný příjem za rok, ale zaměstnavatel mezitím celou dobu srážel zálohy, jako byste makali naplno. Tento rozdíl vytváří přeplatek, který můžete dostat zpátky. Čím déle jste byli nemocní a čím vyšší plat jste měli, tím víc peněz se vám může vrátit.

Když jsem byla na nemocenské, zjistila jsem, že můžu požádat o vrácení přeplatku na dani z příjmu, protože můj roční příjem byl nižší než daňové zvýhodnění a slevy, na které mám nárok.

Marcela Dvořáková

Slevy na dani pro osoby se zdravotním postižením

Zdravotní postižení může výrazně ovlivnit vaši daňovou povinnost. Možná vás překvapí, kolik peněz můžete ušetřit, pokud máte oficiálně uznaný status.

Se zdravotním postižením máte nárok na slevu 2 520 korun ročně – to znamená 210 korun každý měsíc. Sleva platí pro držitele průkazu ZTP. Abyste ji získali, musíte absolvovat vyšetření u posudkového lékaře, který posoudí, jak vás zdravotní omezení ovlivňují v každodenním životě a v práci.

Pokud máte průkaz ZTP/P, sleva je dvojnásobná – 5 040 korun ročně, což je 420 korun měsíčně. Tento průkaz dostávají lidé, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu potřebují k pohybu a základním činnostem průvodce.

Teď k otázce, která trápí spoustu lidí: Co když jsem byl dlouho nemocný? Dostanu nějaké peníze zpátky? Bohužel krátkodobá nemoc, i když trvala třeba celé čtvrtletí, vám slevu na dani nepřinese. Ani dlouhá pracovní neschopnost nebo čerpání nemocenské vám automaticky daňové úlevy nezajistí.

Rozhodující není, jak dlouho jste byli nemocní, ale zda vám úřady oficiálně uznaly zdravotní postižení. To posuzuje Úřad práce nebo Česká správa sociálního zabezpečení. Bez jejich rozhodnutí a průkazu ZTP nebo ZTP/P na slevu nemáte nárok.

Získali jste průkaz během roku? Třeba v létě? Nevadí. Slevu si můžete uplatnit od měsíce, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Když dostanete průkaz ZTP v červenci, započítáte si šest měsíců daného roku. Uplatníte to buď v daňovém přiznání, nebo vám to zaměstnavatel zohlední při ročním zúčtování.

Vrácení daní jen kvůli nemoci tedy nečekejte. Existují ale jiné způsoby, jak snížit to, co státu odvádíte. Můžete si odečíst výdaje na zdravotní péči, pokud přesáhnou stanovenou hranici, nebo náklady na léky a zdravotnické pomůcky na lékařský předpis. Neuplatňuje se to sice jako sleva, ale jako nezdanitelná část základu daně – výsledek je ale podobný, zaplatíte méně.

Roční zúčtování záloh u zaměstnavatele

Když se blíží konec roku, spousta z nás přemýšlí nad tím, co přinese roční zúčtování záloh. Jde v podstatě o to, že zaměstnavatel sečte všechny zálohy na daň, které vám během roku strhával z výplaty, a porovná je s tím, kolik jste měli skutečně zaplatit. Dělá se to buď na konci kalendářního roku, nebo když z firmy odcházíte.

Celý princip je jednoduchý – zaměstnavatel vezme všechny vaše roční příjmy, spočítá z nich daň a podívá se, jestli jste během roku zaplatili víc nebo míň, než bylo potřeba. Když jste přeplatili, peníze vám vrátí. Když byste naopak měli doplatit, což se ale moc často nestává, museli byste rozdíl uhradit.

Zajímavé to začíná být ve chvíli, kdy jste během roku byli nemocní. Třeba jste si zlomili nohu nebo vás vyřídila chřipka a strávili jste pár měsíců doma na nemocenské. Nemocenské sice podléhá dani, ale vyplácí vám je stát přes Českou správu sociálního zabezpečení, ne váš šéf. A tady je ten háček – z nemocenské se zálohy na daň neplatí průběžně. Platíte je jen z měsíců, kdy jste skutečně chodili do práce a brali normální výplatu.

Představte si, že celý rok máte stejný plat, řekněme třicet tisíc měsíčně. Jenže půl roku jste strávili doma na nemocenské. Zálohy na daň se vám ale počítaly z těch třiceti tisíc každý měsíc, kdy jste pracovali – systém totiž automaticky předpokládá, že budete mít stejný příjem po celý rok. Ve skutečnosti ale váš roční příjem vyšel nižší, protože jste půl roku dostávali nemocenskou místo plné výplaty. A právě tady vzniká ten přeplatek.

Pomáhají vám k tomu i různé slevy na dani. Základní sleva na poplatníka vám patří celá, i když jste kvůli nemoci odpracovali jen pár měsíců. To dál zvyšuje šanci, že vám něco vrátí.

Nezapomeňte ale na jednu důležitou věc – roční zúčtování vám zaměstnavatel neudělá automaticky, musíte o něj požádat. Obvykle máte čas do konce února. Musíte podepsat prohlášení k dani a potvrdit, že chcete zúčtování právě u tohoto zaměstnavatele. Pokud jste během roku měnili práci nebo měli nějaké vedlejší příjmy, možná bude lepší podat si daňové přiznání sami.

Takže když jste letos hodně marodili, je docela velká šance, že se vám nějaké peníze vrátí. Zaměstnavatel vám je musí vyplatit nejpozději do tří měsíců od konce roku, většinou tedy do konce března.

Příspěvky na léky a zdravotnické pomůcky

Když během roku strávíte čas doma na nemocenské nebo se léčíte s vážnějšími zdravotními problémy, výdaje za léky a zdravotnické pomůcky se rychle sečtou. Možná vás překvapí, že tyto náklady můžete využít k tomu, abyste si snížili daně – a v některých případech dokonce získali zpět část peněz, které jste státu odvedli.

Základ je prostý: odečíst si můžete jen to, co jste zaplatili ze své kapsy. Pojišťovna vám proplácí většinu léků? Skvělé, ale do daňového přiznání můžete uvést jen tu část, kterou jste doplatili vy sami. Týká se to doplatků na léky na recept, ale klidně i volně prodejných přípravků z lékárny – pokud vám je doporučil lékař kvůli konkrétní nemoci.

Teď pozor na jeden důležitý detail. Odečíst si nemůžete všechno hned od první koruny – nejdřív musíte překročit určitou hranici. Tu tvoří dvě procenta z vašeho celkového ročního příjmu. Zajímavé je, že když jste byli dlouho nemocní a pobírali nemocenskou, měli jste pravděpodobně nižší příjem než obvykle. To znamená, že je i ta dvouprocentní hranice nižší – a vy můžete uplatnit větší část svých výdajů.

Představte si třeba, že celý rok vyděláte 300 tisíc korun. Dvě procenta z toho je 6 tisíc. Za léky a pomůcky jste utratili 15 tisíc. Do daňového přiznání pak můžete uvést rozdíl: 9 tisíc korun.

Jenže tady začíná ta méně zábavná část – musíte si schovávat úplně všechno. Účtenky z lékárny, potvrzení o platbách, recepty, prostě každý papírek, který dokáže, že jste ty peníze opravdu vydali. Finanční úřad si totiž může kdykoliv říct o kontrolu, a bez dokladů vám nic neuzná.

Co všechno se vlastně počítá? Daleko víc věcí, než by vás asi napadlo. Samozřejmě berle, ortézy nebo bandáže, ale také brýle a čočky, naslouchací aparáty, glukometr pro diabetiky, inhalátor na astma. Potřebovali jste kvůli problémům se zády speciální ortopedickou obuv? Počítá se. Koupili jste si rehabilitační pomůcky po úrazu? Taky.

U léků je to podobné. Platí předepsané léky na recept, ale i ty volně prodejné, když vám je lékař doporučil. Určitě si nechte od doktora napsat potvrzení, že vám konkrétní přípravek doporučil – hlavně u těch bez receptu. Ušetříte si tím případné problémy s finančákem.

Když pak sedíte nad daňovým přiznáním, sečtete všechny výdaje, odečtete ta dvě procenta z příjmu a zbylou částku uvedete do příslušného řádku. Může to znít složitě, ale výsledek stojí za to – ušetříte na daních, nebo vám dokonce přijde přeplatek zpátky na účet.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů musíte podat v termínech, které jsou každý rok stejné. Jejich dodržení je opravdu důležité, abyste si správně vyřídili svoje daňové povinnosti. Základní lhůta pro podání daňového přiznání končí 1. dubna následujícího roku – tedy roku po tom, za který přiznání podáváte. Když tento den vyjde na víkend nebo svátek, máte čas do nejbližšího pracovního dne.

Možná vás potěší, že existují i delší lhůty pro určité situace. Když podáváte daňové přiznání přes daňového poradce nebo advokáta, automaticky získáváte prodloužení až do 1. července. To se hodí zejména těm z vás, kteří měli během roku složitější daňovou situaci, nebo prostě potřebujete víc času na sehnání všech potvrzení a dokladů.

Pokud jste byli nemocní a čekáte na vrácení přeplatku na dani, je podání daňového přiznání naprosto zásadní. Právě v daňovém přiznání se totiž zjistí, kolik skutečně dlužíte na dani a jestli vám něco nevrátí. Třeba když jste byli dlouho nemocní a měli nižší příjmy než obvykle. Představte si, že jste celý rok pracovali jen pár měsíců, pak jste onemocněli a pobírali nemocenskou. Zaměstnavatel vám ale v těch prvních měsících strhával zálohy na daň jako obvykle. Po zohlednění všech slev a odpočtů může vyjít, že jste zaplatili víc, než bylo potřeba.

Když dlouho ležíte doma nemocní, tak určitě nezapomeňte podat daňové přiznání včas. Je to jediný způsob, jak dostat peníze zpátky. Finanční úřad vám přeplatek vrátí sám po vyhodnocení vašeho přiznání, většinou do třiceti dnů. Pokud ho podáte elektronicky přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem, může to jít ještě rychleji.

Musíme se zmínit i o tom, co se stane, když termín nestihnete. Hrozí vám pokuta, která může vyšplhat až na několik tisíc korun podle toho, jak moc se opozdíte. Proto je vždycky lepší podat přiznání včas, i když ještě nemáte úplně všechno pohromadě. Když to bude nutné, můžete později podat dodatečné daňové přiznání a chybějící údaje doplnit. Pro ty z vás, kteří byli během roku nemocní a čekají na vrácení přeplatku, je dodržení lhůty obzvlášť důležité – peníze se vám na účet vrátí až poté, co úřad vyhodnotí vaše přiznání.

Dokumenty potřebné k uplatnění odpočtů

Když jste během roku byla na nemocenské nebo pobírala jinou dávku kvůli nemoci a chcete si uplatnit daňové odpočty, budete potřebovat několik důležitých dokumentů. Bez nich to prostě nepůjde, tak si je raději připravte včas.

Nejdůležitější je potvrzení o příjmech od zaměstnavatele. Pokud jste během roku změnila práci, potřebujete ho od všech zaměstnavatelů, u kterých jste byla. V tomto potvrzení najdete přesný přehled vašich příjmů, kolik se z nich odvedlo na dani a další údaje, které budete potřebovat do daňového přiznání.

Když jste byla na nemocenské, musíte si vyžádat potvrzení od České správy sociálního zabezpečení. Nemocenská se totiž taky zdaňuje, ale často se z ní nestrhává dostatek záloh na daň. Někdy může nastat i opačná situace – zaplatíte víc, než byste měla, a pak máte nárok na vrácení peněz. Proto je dobré mít přesný přehled všech příjmů včetně nemocenské.

Máte nárok na slevy? Pak budete potřebovat další dokumenty. Pro slevu na manžela nebo manželku musíte doložit jeho příjmy a případně potvrzení o invalidním důchodu, pokud má průkaz ZTP/P. Když chcete daňové zvýhodnění na děti, připravte si jejich rodné listy. U dětí starších osmnácti let ještě přidejte potvrzení o studiu.

Nesmíte zapomenout na doklady k odpočtům od základu daně. Co všechno sem patří? Potvrzení o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření, doklad o soukromém životním pojištění nebo třeba potvrzení o odborových příspěvcích. Všechny tyto položky vám pomohou snížit základ daně, a tím pádem zaplatíte míň.

Splácíte hypotéku? Připravte si doklady o zaplacených úrocích. Darovala jste peníze nějaké neziskové organizaci? I na to existuje potvrzení. A co zdravotní výdaje? Pokud jste si během nemoci platila lékaře nebo rehabilitace nad rámec pojištění, za určitých podmínek je můžete také uplatnit.

Všechny dokumenty mějte nejlépe v originále nebo jako ověřenou kopii. Finanční úřad si je může vyžádat i po podání daňového přiznání, takže je uchovávejte minimálně deset let. Když budete mít vše pěkně pohromadě, celé vyřizování půjde mnohem rychleji a snáz. A hlavně – máte větší jistotu, že dostanete zpátky všechny peníze, na které máte nárok.

Možnost vrácení přeplatku na dani

Nemoc nebo dlouhodobá pracovní neschopnost patří mezi situace, kdy se vám může vrátit část peněz z daní. Když jste během roku čerpali nemocenskou nebo byli v pracovní neschopnosti, je docela pravděpodobné, že vám vznikl nárok na vrácení části záloh na daň, které za vás zaměstnavatel po celý rok odváděl.

Jak to celé funguje? Zaměstnavatel vám po celý rok strhává zálohy na daň podle vaší běžné mzdy. Jenže když nastoupíte na nemocenskou, váš skutečný příjem výrazně klesne – nemocenské dávky jsou prostě nižší než běžná výplata. Zaměstnavatel ale nemůže zpětně upravit ty zálohy, které už za vás během roku odvedl. Takže v měsících, kdy jste pracovali naplno, jste platili zálohy jako obvykle, ale ve finále byl váš roční příjem nižší.

A tady přichází na řadu roční zúčtování nebo daňové přiznání. Při něm se sečtou všechny vaše příjmy za celý rok včetně nemocenských, odečtou se slevy na dani a vypočítá se skutečná daň, kterou jste za rok měli zaplatit. Když zjistíte, že jste během roku zaplatili víc, než bylo potřeba, vzniká přeplatek – a ten vám musí být vrácen.

Nemocenské dávky jsou sice zdanitelný příjem, ale protože jsou nižší než běžná mzda, vaše celková daňová povinnost za rok klesá. A pokud váš roční příjem kvůli nemoci klesl pod určitou hranici, můžete mít dokonce nárok na vyšší slevy nebo daňové zvýhodnění.

Jak si o přeplatek říct? Máte dvě možnosti. První je roční zúčtování u zaměstnavatele – to můžete udělat do března následujícího roku a zaměstnavatel vám přeplatek vyplatí s nejbližší výplatou. Druhá možnost je podat daňové přiznání – to lze do konce března, nebo máte čas až do konce června, pokud ho podáváte elektronicky nebo přes daňového poradce.

Důležité je vědět, že přeplatek vám nikdo automaticky nepošle. Musíte o něj aktivně požádat – buď tím ročním zúčtováním u zaměstnavatele, nebo podáním daňového přiznání. Když nic neuděláte, přeplatek prostě zůstane státu. Takže pokud víte, že jste byli delší dobu nemocní, rozhodně si nechte udělat roční zúčtování nebo podejte daňové přiznání. Kolik konkrétně dostanete zpátky, závisí na výši vašich příjmů, jak dlouho jste byli v pracovní neschopnosti a dalších věcech, které ovlivňují vaši daňovou povinnost.